Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz

Berte prosím v podtaz autorská práva.
Všechny mé články, výtvory a veškerý obsah
blogu je autorský a bez mého svolení nebo
bez uvedení zdroje ho prosím nezveřejňujte na svém blogu.

Deník

24. dubna 2011 v 18:46 | El |  Deník
Myslela sem si, že to nikdy neřeknu. Ale už je to tady. Nikdo mi nerozumí!
Sem osamělá, hloupá, ošklivá a nešikovná puberťačka. Blogový deníčku, poslouchej moje nářky.
Ale ne, zas tak hrozný to není. Jen mi vážně nikdo nerozumí. Naše učitelka na AJK (Konverzace v anglickém jazyce) nám zadala, že si musíme sehnat nějakou knížku v angličtině a začít si vést čtenářský deník. Čtení miluju a číst v angličtině mi přijde jako dobrý nápad. Ale vést si o tom i deník? Přijde mi, jako by si myslela, že na škole existuje jenom angličtina a že test z geometrie co straší speciálně mě je jen vymyšlený kostlivec ve skříni. Většina třídy to cítí podobně, což je svátek, my sme celkově kamarádi asi jako vejce s izotopovým mikroskopem. Jenže naše hromadné protesty nic nezměnily a profesorka nám na konci hodiny s milým úsměvem oznámila, že si na to máme pořídit pěkný deník. Z čehož se pro mě vyklubal neřešitelný problém. Díky tomu blbýmu deníku se už asi nani neodvážím jít do jednoho dobrého papírnictví ve městě, vypadal sem tam totiž při sháňce jak úplný idiot.
Ve čtvrtek sem po velkém nákupu zašla ještě pro ty deníky, protože sem si řekla, že pár gramů mi už ruce neutrhne. Miá paní prodavačka přede mně postavila hromady všelijakých zápisníků a já po dvou minutách přehrabování zaječela na celý obchod. Sice je to malý obchod ale to je jedno. Takhle se shodit před lidmy které vůbec neznám. Ale stálo to za to. Ona měla deník s houslema. Houslema! Chápete? HOUSLE! Já byla tak nehorázně šťastná, že sem ani nekoukala co sem vybrala bratrovi a letěla domů. Nakonec mi ale radost dost rychle opadla. Vždyť přece do takového deníku nemůžu psát něco, jako ČD a ještě k tomu v angličtině. To by bylo úplné znesvěcení. Takže už kolikátý den namáhám svou šedou kůru mozkovou, chodím po baráku s deníkem v ruce a každých pět minut se někoho ptám, jestli si myslí, že je blbost psát do hnědého deníku s notami a houslemi, s látkovou záložkou a krémovými listy čtenářák. Už tím všem okázale lezu na nervy a ignorují mě. Ale to je mi jedno, stejně sem se rozhodla, co s ním udělám, ale pořád mám výčitky, že do něj vůbec budu něco psát. Nejspíš ho pasuji na svůj "Oficiální deník". Asi dvakrát sem už zkošuela vést si deník, ale vydrželo mi to asi týden. Když budu psát do něčeho tak hezkého, budu muset popsat všechny stránky ikdyby se mi z toho dělalo nevolno. Nejsem geniální? No, asi ne, ale občasné záblesky selského rozumu by se u mě asi našly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Dělá se ti v autě špatně?

Jo, pokaždé 16.7% (1)
Obvykle jo 33.3% (2)
Skoro vůbec 0% (0)
Ne, ani trošku 50% (3)

Komentáře

1 Lady Ettel Lady Ettel | Web | 28. dubna 2011 v 21:27 | Reagovat

ten pocit znám..ale říkám si že ja jim taky nerozumím..a je mi to jedno..každý je sobecký a hledí jen na sebe..já jsem naštěstí pár lidí, kteří sdílí me nazory našla, ale myslím, že hezké je se podělit o různé názory a setkat se s tvrdohlavostí a svéhlavostí někoho je taky zajímave

2 Pixie da Utara Pixie da Utara | Web | 25. září 2011 v 15:41 | Reagovat

jó, to se mi taky jednou stalo na knižním věletrhu. měli tam takový ty knížečky s těma ozdobnejma deskama s ormnamenty a já jeden prostě musela mít. a pak jsem taky nevěděla, jestli do něj psát, nebo ne, bála jsem se, že ho snad zničím, když do něj napíšu pár slov tužkou. je fajn vědět, že v tomhle ohledu nejsem jediná, kdo takle uvažuje :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama