Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz

Berte prosím v podtaz autorská práva.
Všechny mé články, výtvory a veškerý obsah
blogu je autorský a bez mého svolení nebo
bez uvedení zdroje ho prosím nezveřejňujte na svém blogu.

Housle

23. září 2011 v 17:06 | El |  Deník
Ve středu, když sem byla na hodině klavíru, sem konečně dokopala učitelku k tomu, aby zavolala jedné své kamarádce v ZUŠce, protože mi slíbila, že mě nějak protlačí na housle. Nemyslím si, že by bylo tak jednoduché, aby mě vzali, protože mi už (bohužel) není šest let a nejdu poprvé do školy. Prostě, čím je člověk starší, tím je těžší začít hrát na hudební nástoroj. Obecně, taky ste si určitě všimli, že malým dětem jde třeba skvěle pexeso nebo se naučí velmi ryvhle plavat nebo lyžovat. Prostě mají paměť jak sloni. Právě z toho důvodu je těžké aby se náctiletý vůbec dostal na pořadník v ZUŠce. Naštěstí, já mám někdy fakt štěstí. Učitelka mi to domluvila na dnešek, což mi udělalo radost ze dvou důvodů. Za prvné, v pátek bych případnou hodinu skvěle stíhala a mám pak na cvičení celý víkend, navíc nikam nespěchám a za druhé, mám alespoň hodinu na to, abych se viděla se svou úžasnou kamarádkou, kterou mám k vzteku od rodičů zakázanou jako špatný vliv. Učitelka houslí mi přijde strašlivě milá, je to úplně jiná třída než ta moje na klavír. Když sme se tak nějak představily a ona si ujasnila, co po ní vlastně chci, tak zkoušela, jaký mám vlasdtně hudební sluch. Chtěla po mě zpívat! Já samozřejmě zpívat ani trošku neumím a moc dobře o sobě vím, že je moje vyluzované zvuky jsou strašně falešné. Ale Světe div se, jí to tak nepřišlo. Buď sem vážně dobrá, nebo je hluchá a nebo mi nechce zdělit tu krutou pravdu. Ale na tom nesejde. Prostě se to tak nějak dohodlo až k tomu, že mi půjčí školní housle a zatím k ní budu chodit v jejím volném čase a bonus k tomu je, že za to nic nechce. Takže sem po douhé době za něco strašně moc ráda, i když mám pochybnosti, jestli sem udělala dobře, jestli mi to půjde a jestli mě to bude bavit. Jasně, že tohle zvažuju až po tom, co sem duělala tak zásadní krok. Myslím ale, že toho litovat nebudu. Doufám, že toho nebude litovat i ta učitelka :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pixie da Utara Pixie da Utara | Web | 23. září 2011 v 17:39 | Reagovat

to je prima, že se v tvém životě zase jednou stalo něco pozitivního. přeju ti to. to já letos zase jako obvykle totálně vořu školu.. ale já už si na to tak nějak zvykla, že už mi to ani nepříde. to je asi dost vadný, že jo? o pořád lepší, než se stresovat. tak snad ti ty housle půjdou a budou tě bavit. housle jsou docela fajn. sice na ně nehraju (nehraju na nic), ale maj krásnej zvuk, a myslím, že to asi není zas tak složitý. :-D

2 Michelle Michelle | Web | 27. září 2011 v 20:22 | Reagovat

tak to gratulujuuu =o) vždycky jsem chtěla umět i na housle, ale pak po konzervovém období, kdy jsem si prostě nemohla ničit prsty strunným nástrojem, už to prostě nešlo. a teď je všechno, jen ne čas...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama