Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz

Berte prosím v podtaz autorská práva.
Všechny mé články, výtvory a veškerý obsah
blogu je autorský a bez mého svolení nebo
bez uvedení zdroje ho prosím nezveřejňujte na svém blogu.

Taneční

1. února 2012 v 13:36 | El |  Deník
Uvědmila jsem si, že na tomhle blogu vlastně nikdo ani neví, kdo jsem. Jak se jmenuju, kolik mi je, jakou barvu ponožek nosím... Takové ty základní údaje jsem sem nechtěla psát proto, že nechci aby se tahle stránka nějak dostala do povědomí v mé třídě, nebo aby se o ní dozvěděli rodiče a tak. A později, když mi sem začali přispívat stále stejní lidé a já je začala mit v oblibě, tak sem se zase bála, že když řeknu kupříkladu svůj věk, tak mě to jen dekraduje. Nejsem si jistá, kolik si myslíte, že mi je, ale dneska to říct musím a chci, protože chci napsat článek o mém, dalo by se říci specifickém dívčím problému, a to jsou tanční. Jo, je mi patnáct. Skoro. To sem škvrně, co? Já, čtrnáctka si tady vylívám srdce, jsem ta holka, která přece neví nic o životě, takže asi dělá ze svých maličkých starostí celosvětové problémy. Jenže je fakt, že já si věci nepřibarvuju, prostě mi takové přijdou. Ale řekla bych, že takhle to má každá holka v tomhle věku. To by mě zajímalo, co ste třeba měli ve čtrnácti za starosti vy. Třeba já teď hrozně řeším ty taneční. S kamarádkou jsme se už o tom bavily, protože každá chodíme na jinou školu, takže se pokusíme zařídit si to tak, abychom chodily ve stejnou dobu a viděly se víc, než nám tvrdá rodičovská ruka dovolí. Ona má už dávno partnera, což mě trošku mrzí, protože sem si vždycky tak nějak (bůchví proč) malovala, že kluka budu mít první, ten bude mít nejlepšího kamaráda a ten se stane jejím klukem. Hold představy osmileté holky :) Do tanečních se může jít i bez partnera, ale mám strach, že až se řekne věta "Pánové, zadejte se", tak mě všichni obloukem oběhnou a ten poslední, který na mě zbyde, se bude tvářit jako...no, však víte. Jedinou možností se mi tedy jeví přemluvit své milované dvojčátko, které by se mnou šlo. Už k tomu mám slušně nakročeno, včera při obědě řekl, že když si dojdu přidat a dám mu svou porci (bylo knedlo, vepřo, zelo a on si byl už dvakrát přidat), tak se mnou půjde. Zbývá jen ho k tomu dokopat. Lidi, já se tak těším na ty šaty!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | Web | 1. února 2012 v 16:20 | Reagovat

á, taneční! skutečně velmi specifický problém. hele, třeba si najdeš partnera právě tam. ono když lidi tancujou, tak o tom druhym tak nějak uvažujou jinak, než obvykle, věř mi. na táboře jsme měli diskošku a najednou mě vyzval k tanci kámoš, se kterym jsem se jindy hlavně dohadovala, přátelsky, ale bylo jasný, že to vždy zůstane v mezích přátelství. ale při tanci jsem ho viděla najednou úplně jinejma očima. zůstalo to v mezích přátelství, samozřejmě, ani to neni můj typ, ale nikdy na ten tanec nezapomenu. a s tebou to může být při tanečních stejný. možná se k tobě všichni kluci jenom pohrnou, možná ne, ale i kdybys měla tancovat s klukem, kterej zbyde, tanec je taky supr příležitost na rozhovor. třeba když si s ním přitom pokecáš, uvidí, jaká jsi uvnitř. a taky existuje dámská volenka ;-). ale bratr taky neni špatná volba, někdy je lepší tancovat s někym, jako je sourozenec, zvlášť pokud se to člověku nedaří. achjo, já ti tak závidim, že máš dvojče! já chcu taky!
PS: hm, šaty, to je taky jedna z pozitivních věcí na tanečních, teda aspoň myslim, vlastně jsem na nich nikdy nebyla a doufám, že nikdy nebudu (sice píšu o dámský volence, jako o fajn možnosti, ale sama bych asi neměla odvahu k někomu přijít, asi bych se předem domluvila s nějakym kámošem). jaký šaty vlastně máš?

2 not-unusual not-unusual | Web | 1. února 2012 v 16:50 | Reagovat

[1]: Děkuju za podporu, snad to nebude tak hrozný. Šaty právě ještě nemám, mamka říká, že je brzo to jít vybírat, takže se jen koukám na internet a vzdychám nádherou nad úasnými kousky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama