Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz

Berte prosím v podtaz autorská práva.
Všechny mé články, výtvory a veškerý obsah
blogu je autorský a bez mého svolení nebo
bez uvedení zdroje ho prosím nezveřejňujte na svém blogu.

O čem to vlastně píšu?

16. března 2012 v 17:15 | El |  Deník
Ou yeah (nebo jak se to píše)! Pátek! Pro většinu z nás to znamená to, že začíná slastný víkend ale pro mě ne. Mě totiž už začal. Ha! Z absolutně nevysvětlitelných důvodů nám škola dala volno, takže se muselo stát něco takového, jako že naše školní koza bude mít trojčata, nebo leguána unesli mimozemšťané. Koza tedy vypadá, že by ty tročata mohla mít, nebo je tak tlustá, to já nevím. A leguán...který mimozemšťan by kradl něco, co je zelené jako on a kývá hlavou, když k němu přijdeš? Já být na mimozemšťanově místě, tak ukradnu mě. Se mnou není moc práce, dejte mi do ruky knihu a Big Milk a celý den ode mě máte pokoj. Jo, a notebook taky není špatný... ale to sem nepatří.
Nějak se mi ten týden nepovedl. Pondělí a včerejšek sem si pěkně pobrečela, snad nejvíc za posledních několik měsíců a to vše v jednom týdnu. Jak se z těch věcí vyhrabu, to teda nevím a tím víc nad tím pořád přemýšlím. Včera, jak sem tak brečela do polštáře, tak sem si uvědomila, že vlastně není nikdo, komu bych se s tím mohla svěřit. Rodiče, ti jsou v tom zainteresovaní, jednoho bráchu to nezajímá, s druhým se o tom stydím mluvit a vím, jakou odpověď bych na to dostala, s jednou sestrou je to to samé, s druhou sestrou nemluvím, nejlepší kamarádka, té to nemůžu udělat, protože si myslím, že bychom se pak obě dvě cítily v té situaci trapně a taky jí tím nechci zatěžovat, prostě je to složité, a jiné lidi vlastně neznám. Ach, samozřejmě, je tu tenhle blog a několik opravdu velcie prima lidí, ale obávám se, že takovo uvěc snad ani na internet dát nemůžu, hrozně bych se styděla a nechci to o sobě příliš šířit. Takže sem se nakonec svěřila deníku, i když to není příliš ideální řešení, ale co se dá dělat. Spíš zamrzí takové zjištění, že se vlastně nikomu svěřit nemůžete, i když je kolem vás tolik lidí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | 16. března 2012 v 20:00 | Reagovat

el, el, co tě trápí? achjo, je mi to tak blbý, že nevim, co ti napsat. prošla jsem něčím podobným, tajným brečením do polštáře, lítostí svým smutkem a faktem, že to nemám komu říct, i když je kolem tolik lidí (kdo to jen řekl, že v davu je člověk nejosamělejší?). nevím, co konkrétně tě trápí, ale myslím, že vím přibližně co cítíš, protože tvoje slova se tolik podobají tomu, co jsem si tehdy říkala... a přesto ti nejsem schopná poradit, a je mi to tak blbý. snad jen, že v lidech, jako jsme my je někdy víc, než se zdá a že žádná bolest netrvá věčně. Nekdo tvrdí, že po ní zůstanou jizvy, ale já zase tvrdím, že člověka posílí. to mi věř.

2 Leela Leela | Web | 16. března 2012 v 21:01 | Reagovat

Taky by mě zajímalo co tě trápí, ale je jen na tobě jak se s tim popereš. Já mám taky "tajemství", ale vím, že blog prostě neni to, kde můžeš psát všechno, pořád jsem paranoidní, že to bude číst někdo známej a tak prostě.. Máš velkou rodinu teda :). Taky bych si přála, ale bohužel. Snad najdeš člověka, kterému se můžeš svěřit a který ti s tím pomůže :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama