Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz

Berte prosím v podtaz autorská práva.
Všechny mé články, výtvory a veškerý obsah
blogu je autorský a bez mého svolení nebo
bez uvedení zdroje ho prosím nezveřejňujte na svém blogu.

Jo, vím, že sem něco slíbila, ale...

20. dubna 2012 v 16:40 | El |  Deník
Já vím, ano, slibovala sem, že o Něm už tu nepadne, minimálně ne v tomto článku, ani slovo, jenže ono to prostě nejde. Mám pocit, že se mi život scvrknul jen na vídání s Ním a s kamarádkou, chatování s oběma, případně čekání na to, až sem mi On ozve. Asi mám trošku zpřeházené životní hodnoty, ale já si nedovedu pomoct. Ve škole se znažím soustředit co to jde, ale když je matika, tak se většinou přistihnu, jak tupě zírám do neznáma a v hlavěm i dokolečka zní několik podařených vět, které padly v chatu. Nebo opačně, v hlavě mi sice zní věty co jsme si spolu řekli, nebo co napsal, ale neobjevuje se při nich mravenčení v podbřišku a nepřítomný úsměv na rtech, nýbrž úzkostný pocit a neustálé omílání strachu, že sem řekla něco špatně, že on o mě nestojí a tak podobně. Dovedete pochopit, že se někdo div ne zhroutí z toho, když se pár pitomých vět nepovedlo? Ale asi ano, ono to tak zažívá spousta lidí, ale pro mě je to něco nového. A někdy pěkně pitomého. Ale zase na druhou stranu, ten opojný pocit a štěstí, které dovede zkazit jen něco, co řekne nebo napíše on, to za to asi stojí. Ach bože, je to měsíc co ho znám, jeden jediný měsíc a za tu dobu se toho tolik změnilo! Když mi kamarádka domluvila první schůzku za účelem doučování, tak mi to bylo téměř jedno a jediné, co mě na tom těšilo bylo to, že na mě kamarádka myslela. Kdybych to tak věděla! Šla bych do toho? Ano, šla, protože tohle je prostě... já nevím, prostě i když mám kolikrát pocit, že mi z toho praskne hlava a že unudím kamarádku k smrti těmi svými řečmi o něm, kdy dokolečka rozebírám jednu jedinou situaci s ním, tak za tohle mi to opravdu stojí. Ať to dopadne jakkoliv.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | 22. dubna 2012 v 20:51 | Reagovat

el, tohle znám až moc dobře. ne, už o něm nenapíšu ani řádku. a pak jsou z toho celý články, stovky a stovky slov jen o něm. láska je potvora a někdy má pěkně zvrhlej smysl pro humor, ale myslí to s náma dobře.
pocit zamilovanosti je nádherná věc. nelam si hlavu s tím, že se občas přeřekneš, to se stane každýmu, a pokud za něco stojí, pochopí to. takže strach hoď za hlavu a užívej si to!

2 Michelle Michelle | Web | 25. dubna 2012 v 17:12 | Reagovat

taky to znám :) ale... tohle je první opojné nadšení, které časem pomine. ne, že by odešlo normálně, ale zvykneš si a na celou věc začneš pohlížet s trochu míň růžovýma sklama než teď. ale užívej si to, tohle jsou nejšťastnější chvíle co můžou být :)

3 Dottie Dottie | Web | 28. dubna 2012 v 18:52 | Reagovat

přidám se do zástupu :D znám to taky.. a nesnáším tyhle pocity. Mám pomalu depresi z jedný špatný věty a za chvíli bych skákala štěstím až do nebe :D. Aspoň víme, že nejsme sami :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama