Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz

Berte prosím v podtaz autorská práva.
Všechny mé články, výtvory a veškerý obsah
blogu je autorský a bez mého svolení nebo
bez uvedení zdroje ho prosím nezveřejňujte na svém blogu.

Všechno je v háji

22. června 2012 v 18:29 | El |  Deník
To je snad poprvé, co sem neměla problém vymyslet název článku, protože k tomuhle se snad ani nic jiného vymyslet nedá. Já tak nějak nedovedu přesně všechno vyjádřit, je toho příliš mnoho, abych to dokázala smysluplně sepsat do jednoho článku, vlastně to asi nebude smysluplné ani tak, ja kto napíšu, protože vůbec nevím, jak začít, jak to popsat, asi bych to neměla psát vůbec, protože mám pocit, že v poslední době si jen stežuju, vlastně na blogu si asi stěžuju asi pořád, ale nechci zatěžovat lidi kolem sebe svými problémy, navíc to taky nemám komu říkat, protože nikoho to nezajímá, takže to většinou píšu v kostce sem, tedy spíš jen tak dám najevo světu, že všechno není růžové, víc toho napíšu do deníku, ale tam se taky všechno nevleze a ruka bolí, případně se vyzpovídám kamarádce, což, když se nad tím pozastavím, dělám prakticky pokaždé, když se vidíme nebo si píšeme a už je to dost trapné, takhle jí zneužívat jako svou vrbu a pořád jí zatěžovat plitkými řečmi o tom co On zase řekl nebo neřekl, co udělal nebo neudělal, co mám dělat nebo nedělat a tak podobně. Asi bych s tím měla přestat, nebo jí totálně odradím od jakékoliv konverzace se mnou, ale já si vážně nedovedu pomoct, protože je toho tolik, co chci někomu sdělit a ona je prostě... všichni známe nejlepší kamarády (tedy doufám). Jinak, abych se tedy dostala k jádru věci, tak s Ním je to teď opravdu dost na hraně, vlastně se to asi už zachránit nedá, jenže mozek jaksi tuto skutečnost odmítá přijmout a stále si hledá nové a nové únikové cesty a možná právě tohle prodlužování situaci dělá ještě horší, ale jak se, pane bože, mám rozejít s někým, koho mám ráda?! Kdo to zvládne je buď úžasný, nebo bezcitný, nebo ho prostě nemá tak rád, nebo já vážně nevím, ale já na tohle prostě nemám. Vida, a už sem zase u toho, už zase se mi v hlavě rojí myšlenky na to, že to třeba tak není. Je, ale já si to prostě nedokářu na 100% připustit. Oproti tomuhle se můj reparát z matiky a N z němčiny jeví poněkud pitoreskně...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | 22. června 2012 v 19:04 | Reagovat

El, co říct? v takovejch situacích se toho fakt moc říct nedá a já vlastně s těmahle věcma nemam prakticky žádnou zkušenost. ale pamatuj si, že jsem tu pro tebe, kdyby ses potřebovala svěřit, promluvit si, cokoliv. :-)

2 Michelle Michelle | Web | 24. června 2012 v 9:27 | Reagovat

zlato, nemusíš se s ním zrovna rozcházet. promluvte si. co čeká, jak to bude pokračovat. možná to udělá zrovna on, možná se na tom dohodnete a možná si vyjasníte situaci, která by taky možná mohla dopadnout úplně jinak, než si maluješ.
a kamarádka to určitě chápe, obzvlášť teď. a pokud se může vypovídat i ona tobě, neviděla bych v tom problém :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama