Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz / Odkaz

Berte prosím v podtaz autorská práva.
Všechny mé články, výtvory a veškerý obsah
blogu je autorský a bez mého svolení nebo
bez uvedení zdroje ho prosím nezveřejňujte na svém blogu.

Komentáře

1 Aimee Skellington Aimee Skellington | Web | 9. ledna 2013 v 18:59 | Reagovat

Božínku, mám stejnou vlastnost, taky jsem tak hodná, až jsem blbá. Všem lidem se snažím pomoct, ikdyž vím, že se na mě stejně vyserou a nepomůžou mi, když to budu potřebovat. Ale proboha, je to jako nutkání a já si nemůžu pomoct.. aspoň jsem se naučila říkat ne na ty sešity ;)

2 Creencia Creencia | Web | 10. ledna 2013 v 10:49 | Reagovat

Já jsem úplně stejná. říct NE a odmítnout někoho je pro mě velmi těžké. Zbavila jsem se toho až díky kamarádovi-psychologovi. Klíčem je si uvědomit, že je to tvůj život, ostatní ať si říkají, co chtějí. Je o taky o vůli, prostě si říct "od teď nebudu všem všechno půjčovat, radit, pomáhat, budu myslet víc na sebe. Nechci, aby lidi jenom zneužívali mé dobroty."
Musíš začít od malých krůčků, říct NE na půjčení sešitu, říct NE nechat opsat úkol atd.... Ze začátku se budeš cítit možná mizerně, ale časem už to bude v pohodě... a hlavně nedělat is z toho hlavu, že se cítí někdo ukřivděně, uraženě atd., horší je ubližovat sama sobě... ten druhý člověk časem pochopí, že jsou na světě mnohem horší věci a lidi ho budou posílat s pominutím-do prdele- všude a pořád...

3 Anvier Anvier | Web | 11. ledna 2013 v 21:48 | Reagovat

Chceš něco vědět?
Jsem úplně stejná. Prostě moc hodná.
A stále se mi to vymstívá. Jednoduše... v tom nevidím dobrou vlastnost, dneska potřebujou být lidi svině jinak je všichni budou "ojebávat". Aspoň já mám takové zkušenosti. Ale tohle téma řeším pořád, nejde nějak zásadně vyřešit, vyřeší se samo. Jako u mě. Teda ne úplně ale vidím pokrok. Až dostaneš pořádnou bombu, tak se něco v tobě změní. Ale jak říkám, to je na strašně dlouho. Jestli bys chtěla, můžeš se ozvat, mohly bychom si popovídat i přes skype nebo icq :-)

4 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 12. ledna 2013 v 10:53 | Reagovat

kdybych byl psycholog řekl bych tě, že si sama sebe nevážíš, nebo že máš nízké sebevědomí .. v opačném příkladě (kterým jsem asi já :D) by sis řekla, že ti ty lidi za to prostě nestojej, že neni důvod jim to půjčovat, když ti to nevrátěj ( a já jim to otevřeně vmetu do kxixhtu) pravdou je že si vybuduješ drsný respekt, který není lehké ustát, ale lidi ti budou poté všechno vracet ;)
nebuď hodná, když to nenese výhody ;)

5 Nell Nell | Web | 13. ledna 2013 v 11:06 | Reagovat

Abych řekla pravdu, také s tímto problémem občas bojuju.
Hele, ale třeba nedávno jsem byla na předtermínu zkoušky (u jednoho moc fajn učitele) a ten mě a ještě jednu kámošku požádal, abychom nikomu neprozradily otázky, které jsme měly v testu, že skupina, co bude následovat zítra po nás, bude mít stejné. Já jsem normálně tyhle věci zvyklá říct ostatním, ale když se mi ozvaly asi 3 holky, které mi jinak nenapíšou a nebaví se se mnou - vytočilo mě to! Víš, bylo to takovýto - "jéé, ty jsi táák šikovná, jo a chtěly bysme se zeptat, řekla bys nám, co tam bylo za otázky?" A já se naštvala, narovinu jsem jim napsala, že nás učitel o něco poprosil a že kvůli tomu zbytečně nechci mít problémy. Pouze jsem jim řekla, že se stačí učit hlavní body a není třeba zacházet do podrobností. Samozřejmě najednou obrátily a ze šikovný ze mě byla spíš lakomá..nebo tak něco.
Možná si teď říkáš, že jsem tak trochu svině, upřímně jsem se tak možná i chvíli cítila, ale pak jsem si řekla - NE! Že není třeba se cítit provinile. Tyhle holky mi nikdy nepomohly, když jsem potřebovala, takže já neměla důvod jim poskytovat nějaké informace.
Promiiiň, asi jsem se až moc rozepsala, ale píšu to proto, že třeba přijde situace, která tě taky podobně "vytočí" a ty najdeš odvahu na to, říct NE! Je třeba začít u těchto zdánlivých maličkostí, si myslím já. Takže, držím ti palce! :)

6 Michelle Michelle | Web | 17. ledna 2013 v 15:36 | Reagovat

taky jsem taková bývala. možná jsem z toho vyrostla, takže tebe to asi taky přejde. ale zkus, vždycky než odpovíš, se zamyslet, co ti tvá odpověď může dát nebo vzít. a vždycky ji přizpůsob sobě. když už ti to nedá, zkus "dobře, ale...". asi se budeš muset naučit říkat ne, bez toho budeš za chvilku jak moderní popelka, jen by to nemuselo mít ten šťastný konec. držím palce :)

7 Vendy Vendy | Web | 10. února 2013 v 17:51 | Reagovat

[5]:Tys to vystihla dobře, když tě potřebovaly, bylas jim dobrá, když zjistily, že z tebe nic nemaj, najednou obrátily. Takové "kamarádky" jsou k ničemu, jsou to jen vychcánci, a až bys jim ty otázky prozradila, možná by ti řřekly dík, ale pak by tě dál zasklívaly jako doposud.
K El - taky mám podobný problém a peru se s ním dosud, a to jsem už oproti toběš pěkně starší. Ale ty máš možnost to podchytit dřív než já, takže můžeš být úspěšnější.
Nejdřív si udělej jasno, kdy můžeš pomoct a kdy ne, popřemýšlej nad tím.
Pak se nauč říkat NE jako první reakci. Nebo aspoň "nevím", nebo "uvidím..."... prostě, odlož svůj automatický souhlas na později. Souhlasit můžeš nakonec vždycky, ale získáš čas na rozmyšlenou, jestli prosbu odmítnout nebo ne.
Že jsi hodný člověk, je dobře, ale doba hodné lidi válcuje! Neříkám, aby se z tebe stala zlá mrcha ( i když zlé mrchy se fakt mají dobře), ale aby sis nenechala, s prominutím, srát na hlavu. Někteří lidi opravdu s chutí využijí tvé ochoty nebo toho, že neumíš odmítnout.
Pomoct někomu je dobré.
Ale nechat se jen zneužívat - to dobré není.
Určitě to zvládneš, je to práce na dlouhou dobu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.